Shibari historie
Historie shibari popisuje vývoj japonského vázání, které je dnes označováno jako shibari nebo kinbaku.
Původ moderního shibari není vykládán jednotně. Mezi jeho historické vlivy bývá řazeno hojōjutsu, japonské techniky zadržování a znehybňování pomocí provazu. Na formování moderního kinbaku však měly vliv také japonské výtvarné umění, divadlo, erotická kultura a později časopisy, fotografie a performance.
Hojōjutsu
Hojōjutsu (捕縄術) bylo japonské umění používání provazu k zajetí, zadržení a přepravě osob.
V období Edo bylo používáno při zatýkání a zadržování. Způsob svázání mohl souviset například se společenským postavením zadržovaného, proviněním nebo okolnostmi jeho zadržení.
Hojōjutsu je často uváděno jako jeden z historických vlivů pozdějšího shibari a kinbaku. Není však možné jednoduše ztotožnit hojōjutsu s moderním erotickým vázáním ani popsat vývoj shibari jako jedinou přímou pokračující linii z hojōjutsu.
Období Meidži
V období Meidži (1868–1912) význam tradičních způsobů zadržování pomocí provazu postupně klesal.
Se změnami japonského právního a policejního systému se praktické používání těchto technik omezovalo. Některé znalosti práce s provazem však nadále přetrvávaly v prostředí tradičních bojových umění.
Počátek 20. století
Významnou osobností pro pozdější vývoj kinbaku byl japonský umělec Itō Seiu (1882–1961).
Itō se zajímal o historické tresty, svazování a další náměty spojené s japonskou kulturou. Při své tvorbě svazoval a fotografoval modely a fotografie následně používal jako podklady pro své ilustrace a další práce.
Jeho tvorba je dnes považována za důležitý článek ve vývoji moderního kinbaku.
Poválečné Japonsko
Po druhé světové válce se svazování začalo výrazněji objevovat v japonských erotických a fetišistických časopisech.
V 50. letech patřil mezi významné časopisy například Kitan Club, který publikoval ilustrace a fotografie spojené s erotickým svazováním.
Časopisy, fotografie a další média přispěly k šíření kinbaku mezi širší okruh zájemců v Japonsku.
Druhá polovina 20. století
Ve druhé polovině 20. století se kinbaku dále rozvíjelo prostřednictvím fotografů, performerů, modelů a vazačů.
Postupně vznikaly různé osobní přístupy a styly vázání. Vývoj moderního shibari proto nelze popsat jako jedinou nepřerušenou školu nebo technickou linii.
Rozšíření mimo Japonsko
Ve druhé polovině 20. století a zejména později se znalosti shibari a kinbaku začaly výrazněji šířit také mimo Japonsko.
K jejich mezinárodnímu rozšíření přispěly knihy, fotografie, video, workshopy, návštěvy japonských praktikujících a později internet.
Na začátku 21. století již vznikaly mimo Japonsko akce, workshopy a festivaly věnované japonskému vázání.
Shibari a kinbaku se dnes praktikují v řadě zemí, přičemž jejich historie a terminologie zůstávají úzce spojené s Japonskem.
Sporné otázky historie
Historie shibari není ve všech bodech jednoznačně zdokumentována.
Liší se například názory na to, jak velký přímý vliv mělo hojōjutsu na vznik moderního erotického vázání. Některé výklady zdůrazňují historické techniky práce s provazem, jiné přikládají větší význam erotickému umění, divadlu, poválečné SM kultuře a lidem, kteří moderní kinbaku skutečně praktikovali a rozvíjeli.
Proto je vhodné jednotlivé historické souvislosti posuzovat podle dostupných pramenů a nerozšiřovat tradičně opakované příběhy bez jejich doložení.
Související články
Zdroje
- Shibari Atlas – historické osobnosti, linie a prameny shibari a kinbaku.
- Shibari Study – On Seiu Ito and the Origins of Kinbaku.
- Shibari Academy – What are the origins of Shibari?.
- Kinbaku Today – historické materiály a archiv věnovaný Itō Seiu a vývoji kinbaku.